Důkazy z trestního řízení

Správce daně v předmětné kauze obdržel v průběhu daňové kontroly písemnosti obsahující skutečnosti zjištěné Policií ČR, které byly pořízeny v trestním řízení proti jednomu z dodavatelů kontrolované společnosti. Na základě těchto informací správce daně zjistil, že rovněž v jím prověřovaném případě jsou náklady fakturované dodavateli výrazně vyšší, než by odpovídalo hodnotě poskytnutého plnění. Kontrolovaný subjekt se obrátil na soud, neboť se domníval, že vycházet z důkazů pořízených pro účely trestního řízení v řízení daňovém není v souladu s českým právním řádem.

Nejvyšší správní soud nejprve odkázal na svůj rozsudek č. j. 2 Afs 24/2007-119 z 30.1.2008, ve kterém se vyjádřil k obecným požadavkům na použitelnost výpovědí svědků z jiných řízení. Především musí být pořízeny nezávisle na příslušném daňovém řízení, nikoli tedy např. za účelem obcházení pravidel daňového řízení. Dále musí být pořízeny v souladu se zákonem a zákonným způsobem se rovněž musí dostat do sféry správce daně. A naposledy mají být listiny s tímto záznamem daňovému subjektu zpřístupněny, aby se s nimi mohl seznámit a popřípadě na jejich základě navrhnout další důkazy.

Dále se NSS zabýval otázkou, zda je použitelný záznam výpovědi svědka, který nemohl být vyslechnut přímo v daňovém řízení, protože v souladu se zákonem odmítl ve věci vypovídat. Takový důkaz dle názoru soudu použitelný je, neboť jinak nemohly být zjištěny pro řízení relevantní skutečnosti. Nelze ani argumentovat tím, že daňový subjekt nemohl uplatnit při provádění výslechu svá procesní práva - taková situace by nastala pouze, pokud by se tak správce daně provedení téhož důkazu v rámci daňového řízení vyhýbal. Ani skutečnost, že v trestním řízení není obviněný povinen vypovídat pravdu, nepůsobí nepoužitelnost jeho výpovědi v řízení daňovém. Je ovšem nutné posoudit věrohodnost takového důkazu s ohledem na ostatní skutečnosti, které vyšly v řízení najevo. Důkaz listinou zachycující výpověď je omezením zásady bezprostřednosti, proto takový důkaz nemůže být jediným podkladem pro rozhodnutí, že správce daně své důkazní břemeno unesl.

Obdobný závěr platí i pro užití znaleckého posudku. Pokud se použije znalecký posudek vyhotovený v trestním řízení, není nutno pro jeho projednání nařizovat jednání a předvolávat znalce. Takový posudek musí být pouze daňovému subjektu k dispozici, aby mohl případně jeho závěry zpochybnit navržením jiných důkazů.

Pro velký význam řešené otázky NSS provedl i rozbor jiných národních úprav evropských států, který ukázal, že možnost použití důkazů získaných v trestním řízení pro řízení daňové je široce využívána.

(Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 19/2009-57 ze dne 22.7.2009)

 

<< Zpět