Závěry vytýkacího řízení jako res iudicata pro daňovou kontrolu

Prověřoval-li správce daně v rámci vytýkacího řízení u konkrétní transakce oprávněnost nároku na odpočet a na základě provedeného dokazování vystavil platební výměr, kterým oprávněnost nároku na odpočet potvrdil, nemohla být tato otázka znovu posuzována v rámci následně provedené daňové kontroly. Následnému a novému přezkoumání totiž brání překážka věci pravomocně rozhodnuté (res iudicata). Nikoliv tak vytýkací řízení jako celek, ale prověřování a rozhodnutí ohledně konkrétní daňově relevantní skutečnosti vytvořilo překážku věci pravomocně rozhodnuté. Nejvyšší správní soud vycházel z toho, že předmětná obchodní transakce byla ze strany správce daně již jednou při vytýkacím řízení prověřována a bylo o ní rozhodnuto, přičemž se předpokládá, že při prvním prověřování této okolnosti bylo ze strany správce daně postupováno s patřičným úsilím, odborností a profesionalitou za účelem zjištění všech podstatných skutečností.

(z rozsudku Nejvyššího správního soudu spis. zn. 5 Afs 8/2010)